Listopad 2013

Výjimečně o lásce

21. listopadu 2013 v 22:04 | Ta Obyčejná |  Složeno z veršů
Víra v bezbřehosti
přinesené touhou.
Utopie lásky...
jen nebdít.

Živa navzdor zkušenosti,
hřeje zmrzlá.
Utopie oddanosti...
jen nebdít.

Tolerance neživosti
po krachu osudu.
Utopie týhle krásy...
jen nebdít.

Možná je to k nevíře (spíš je to nesrozumitelný), ale fakt je to lásce. A ačkoli mě to samo o sobě rozčiluje, jsou to jedny z nejniternějších pocitů, kterejch jsem momentálně shopná. A tenhle odklon od mý osobnosti, mě rozčiluje asi jetě víc.

Smysl mizí s bytím.

10. listopadu 2013 v 16:12 | Ta Obyčejná |  Složeno z veršů

Nedělní chvilka poezie tu dlouho nebyla. Tohle je trochu jiný než doposud, jiný než všechno. A najde-li se někdo, kdo to přečte, zajímalo by mě, jak to chápe.

Čas vzal, co mohlo bejt.
V nebi začínám znát lidi.
Možná jich je víc,
než těch, co zbyli.

Čas vzal celistvost duší,
kus po kuse je sápe
do posledního drobku.
Šťastnej, kdo ještě tápe.

Vezme-li čas i to, co zbylo,
v pouzdře z kostí bude prázdno.
Poslední kousky masa
se už řežou snadno.

Vezme-li čas i zbytek víry,
praskne srdce.
A smysl mizí
spolu s bi/ytím.

Makes my days IV.

3. listopadu 2013 v 21:26 | Ta Obyčejná |  Makes my days
Bez dalších řečí - další díl je tu :).

1) Nejen od doby, kdy mám řidičák, patří mezi fajn věci třeba projížďka v bezva autě. Víte, když jste dcera mejch rodičů, máte spoustu příležitostí jezdit v novejch, nablejskanejch autech. A nejen v nich. Jela jsem (jako řidič) ve všem možnym od starý maličký jednadvojky, přes nablejskaný fáro za mega a půl a nefalšovanýho americkýho pickupa až po dodávku. Za ten ani ne rok jsem vystřídala víc aut než mnozí za dvacet let. A nespornou výhodou toho všeho je, že mám tu čest potkat se i s autama, který je přímo slast řídit. Jednou to došlo tak daleko, že když jsem sedla po dlouhý době do auta snů (je to prostě to pravý auto pro mě), pohladila jsem volat a broukla: ,,Ahoj lásko!". A svezení v takovejch pěknejch, nableskanejch autíčkách dělá můj den.

2) Novej díl sitcomu. Nejsem si jistá, že je zde nutné něco dodávat. Ne, že bych čekala jak na trní, až vyjde novej himym, nebo se hroutila, protože jsem ještě neviděla nový bbt, ale když už na to přijde, nad novýma storkama Barnyho a Shledona taju.

3) Bridget Jones je neochvějnou jistotou. Have you bad day? Bridget helps.

4) Stejně jako slečna Jonesová, mě velmi lehce a opakovaně rozveseluje Harry Potter! Jediným zklamáním je, že ten dopis stále nepřišel!

5) V neposlední řadě sem patří i takový ty songy, co se daj poslouchat pořád dokola. Jako jeden příklad za všechny volím Counting stars od OneRepublic.

6) Pocit, že konečně něčemu rozumim se mi líbí velice. Já jsem totiž tuplovanej flink, věčně nedávám pozor, úkoly taky nedělám, na testy se neučím. Ale zároveň mám dost bezradnej pocit, když v něčem dlouhodobě plavu. A nemusí to bejt třeba zrovna jenom školní učivo, ale úplně klidně i prachsprostý přihlašování se školního systému, který nám sice vysvětlovali x krát, ale já jsem asi jednou nevnímala. Trošku to souvisí s tim pocitem, když se konečně něco vyřeší z minula.

7) Vyrazit na jídlo někam ven. Oproti minulosti mě v poslední době hrozně baví jíst v restauracích. Dřív mě to moc nerajcovalo, protože dost jídel nejim, ale od tý doby, co jim aspoň pizzu a pár dalších věcí a vůbec s tim jídle tak nějak míc exerimentuju, tak mě to baví o moc víc. Pocit strávenej s kámošema nad dobrym jídlem přebije i to, že narozdíl od domací stravy, zaplakala peněženka.

8) Chytit produktivní náladu. Konečně dodělat všechny resty a netrpět - bezva.

9) Zhubnout.

10) Hodně komentů pod článkem. Že neuhádnete, co naznačuju? :D. Ale vážně - koenmtáře jsou super, zvlášť pak ty inteligetní a něco sdělující.