Absolutně nevánoční poésie

24. prosince 2011 v 12:29 | Ta Obyčejná |  Složeno z veršů
Zdrávím do Štědrého dne. Jediné co co dnešním dnu vím je, že rozhodně neuvidím zlatý prase, možná proto, že dodržuji pravý opak půstu. Od minulého článku je mi líp, prostě se asi neumím topit v depresích ;). O další věci, kterou neumim jsem si trošku zaveršovala.

Moje srdce buší do žeber,
v žilách mi hučí krev.
Mám nějaký ty zuby,
ruce a pár střev.

Když potřebuju vzduch,
cítím pohyb vlastních plic,
můžu stát a můžu chodit,
ale třeba chci víc!

Chci znát tu touhu,
touhu ti dovolit,
ty moje žebra zlámat,
jen když budeš chtít.

Dát ti každej nádech,
každý mrknutí
i všechny úsměvy,
křídla z bílejch perutí.

Ale nejspíš to ještě neumim,
to slavný milování,
a tak si s tebou budu zas jenom hrát,
než tě budu chtít pořád, bez přestání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 24. prosince 2011 v 12:40 | Reagovat

Krásná a velmi dobře čtivá báseň. :-) Smekám před tvým umem. :-)

2 Director Director | Web | 24. prosince 2011 v 13:06 | Reagovat

No, ale povedla se :)

3 Daysy Daysy | E-mail | Web | 24. prosince 2011 v 13:19 | Reagovat

Moc povedené. :)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 24. prosince 2011 v 13:22 | Reagovat

Všechna zlatá prasátka hrajou v reklamě na nějaký obchoďák...

5 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 26. prosince 2011 v 10:02 | Reagovat

Neumíš milovat? ale di :P nebojse ;)

6 pavel pavel | Web | 28. prosince 2011 v 20:25 | Reagovat

Pěkná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama